Řízené větrání

 

Proč řízeně větrat ?

• Instalací těsných oken a realizací termofasád se zlepšuje vzduchotěsnost domů – do bytů neřízeně “netáhne”
• Není zajištěn přívod vzduchu pro stávající podtlakové větrání
• Zvyšující se vlhkost v interiéru zvyšuje riziko růstu plísní
• Systémy větrání ve většině panelových domech je na nebo za hranicí životnosti, popř. nejsou vůbec funkční
• Výkon podtlakového větrání, pokud je vůbec funkční, je pouze jeden, jeden byt spíná větrání i pro ostatní byty

Proč rovnotlaké větrání s rekuperací?

• Přiváděný vzduch je vždy filtrován, při větrání do bytů není přiváděn prach a pyly
• Díky rovnováze mezi přiváděným a odváděným vzduchem nedochází k průniku pachů ze sousedních bytů a kuchyní, ze schodišť a chodeb
• Doba a výkon větrání pro každý byt v několika stupních dle požadavků, větrání provozem bytů se vzájemně neovlivňuje
• Není nutné otevírat okna pro zajištění výměny vzduchu – výhodné hlavně v noci při spánku, zavřená okna snižují hluk z venkovního prostředí
• Při větrání je přiváděn vzduch blízký teplotě interiéru díky rekuperaci – zvýšení komfortu obyvatel
• Rekuperace, zpětné získávání tepla, snižuje náklady na dohřev vzduchu větráním
• Výrazně se zlepší vnitřní prostředí, jedná se o investici do vlastního zdraví

Nedostatečný přívod čerstvého vzduchu zvyšuje únavu a nemocnost obyvatel díky vysokým koncentracím škodlivinVnitřní prostředí budov lze hodnotit podle následujících kriterií:

  • Tepelně-vlhkostní mikroklima je nejdůležitější složkou pro zajištění zdravého vnitřního prostředí budov.
  • Hygienicky doporučované vyšší relativní vlhkosti vzduchu (v rozsahu 50 až 70 %), které zabraňují vysychání sliznic však pravidelně vedou ke vzniku plísní (například rodu Alternaria, Aspergillus, ...), hlavně v chladných a nevětraných rozích místností, nadpražích a ostěních. Důsledkem je pak zvýšená nemocnost obyvatel, časté nevolnosti, alergie, záněty průdušek, aj.
  • V současnosti nabývá tento fenomén nebývalých rozměrů při nezodpovědném utěsňování okenních spar v celém rozsahu bez alternativní náhrady. Navíc se při vyšší relativní vlhkosti vzduchu nad 60 % zvyšuje až na dvojnásobek procento přežívajících mikroorganismů (např. Staphylococus, Streptococus) vůči výskytu mikroorganismů při relativní vlhkosti 30 až 40 %. Při poklesu relativní vlhkosti se naopak výrazně snižuje počet roztočů v textiliích a výskyt následných alergií - astma.
  • Mezi hlavní zdroje vlhkosti v budovách patří především metabolismus člověka (produkce 50 až 250 g vodní páry/h/1, podle druhu činnosti), koupelny (produkce 700 až 2600 g vodní páry/h), kuchyně (produkce 600 až 1500 g vodní páry/h) a sušení prádla (produkce 200 až 500 g vodní páry/h/5 kg).
  • V řadě vyspělých zemí se proto pro dodržení optimální relativní vlhkosti vzduchu mezi 35 a 45 % předepisuje nucené řízené větrání bytů, s trvalou intenzitou větrání n = 0,3 až 0,5 h-1.
  • Mikrobiální mikroklima je vytvářeno mikroorganismy bakterií, viry, plísněmi, sporami a pyly. Vážným problémem se v poslední době stávají alergické syndromy na spory různých druhů plísní a pylových částic. Dosud nejúčinnějším způsobem, jak snížit mikrobiální koncentrace v budovách, je dokonalé větrání s přívodem kvalitního venkovního vzduchu.
  • Aerosolové mikroklima - aerosoly se v ovzduší vyskytují ve formě pevných částic (prachů) nebo kapalných částic (mlhy).
  • Domovní prach, zvláště částice pod 1 mikrometr, je další hlavní příčinou postižení astmatem.
  • Odérové mikroklima - mimo běžné odéry (kouření, příprava jídel) se v interiéru dnes vyskytují i styreny, formaldehydy a odpary z nátěrů, tedy látky dříve neznámé.
  • Jako kriteriální a exaktně měřitelná hodnota se všeobecně udává koncentrace 0,10 % CO2 (Pettenkoferovo kritérium) a pro odstranění pocitu vydýchaného vzduchu z produkce tělesných odérů pak dokonce 0,07 % CO2 (tj. 700 ppm = 1 300 mg/m3).
  • Zásadním způsobem lze kvalitu odérového mikroklimatu v budovách ovlivnit pouze dostatečným přívodem čerstvého vzduchu. Základní a ve světě uznávaná hodnota intenzity větrání se udává 25 m3/hod čerstvého venkovního vzduchu na jednu osobu pro odvedení běžných tělesných odérů (pro neadaptované osoby).
  • Toxické mikroklima je vytvářeno toxickými plyny s patologickými účinky. V interiéru budov je zdravotně nejzávažnějším plynem CO. Ve špatně nebo cirkulačně větraných kuchyních s neodvětranými plynovými sporáky vzniká oxid dusíku NOx až 50 mikrogramů/m3 s prokazatelně karcinogenními účinky.
  • Formaldehyd způsobuje ve vyšších koncentracích dráždění očí a sliznic, současně je i alergenem a potenciálním karcinogenem.